Většina historických knih o dějinách filosofie uvádí, že francouzský filosof René Descartes zemřel 11. února 1650 ve Stockholmu ve Švédsko. Byl zde na pozvání královny Kristýny, která se velmi zajímala o jeho filosofii. Schůzky s ní ovšem probíhaly velmi brzo ráno a tuhá severská zima se podepsala na zdraví stárnoucího filosofa. Na začátku roku 1650 dostal zápal plic a krátce na to zemřel.

V před časem publikované studii Theodor Eberta z University v Erlangen se objevil zásadně jiný popis Descartovy smrti. Na základě výzkumů v Pařížských a Švédských archivech došel Ebert k tomu, že Descarta pravděpodobně otrávil katolický misionář Jacques Viogué žijící ve Stockholmu. Královna Kristýna inklinovala ke katolictví a Viogué doufal, že se ji podaří přimět ke konverzi. Descarta chápal jako překážku, protože jeho učení bylo v rozporu s katolickou teologií a byl přesvědčen, že má spíše kalvinistickou povahu.

Ebert vycházel také ze záznamů Descartova lékaře Van Wullena, který ve své zprávě uváděl, že našel něco nepatřičného v pacientově stolici, podle Eberta pravděpodobně krev. To by odpovídalo příznakům otravy arzénem. Dalším důležitým záznamem je Descartův požadavek, aby mu lékař předepsal lék vyvolávající zvracení. To opět podle Eberta svědčí o tom, že Descartes, sám dobře znalý dobové medicíny, měl podezření, že byl otráven.

Zdroj: The Guardian