Před 73 lety zemřel Ludwig Wittgenstein, významný rakouský filosof jazyka. Přinášíme jeho nekrolog zveřejněný v roce 1951 časopise Mind, jehož autorem je Betrand Russell.
Dílo anglického filosofa Jeremy Benthama (1748-1832), zakladatele etické koncepce utilitarismu, bylo kompletně digitalizováno. Projekt zahrnující 95 tis. nascanovaných stránek z British Library a University College London byl v této části dokončen. Většina z nascanovaných dokumentů je k dispozici online na stránkách Bentham Project. Zároveň projekt pokračuje transkripcí nascanovaných obrázků do textové podoby, jak s použitím software pro rozpoznávání rukopisného textu, tak manuálně – přepisování zajišťují dobrovolníci v rámci programu Transcribe Bentham (zdroj).
Česká televize natočila rozhovor s Jacquesem Rancièrem (*1940). Emeritní profesor filozofie na univerzitě Paris VIII ve své filosofii čerpá jak z klasické tradice od Platóna po Schillera, tak z poválečné kritické teorie frankfurtské školy. Podílel se na knize Číst Kapitál, jejímž hlavním autorem byl Louis Althusser; je řazen mezi neomarxisty, či strukturální marxisty. Rozhovor najdete na stránkách České televize.
Daniel Dennett je jedním z nejslavnějších filozofů současnosti. Proslavil se především jako nejznámější filozof mysli, ale i laická veřejnost ho zná díky jeho odporu proti náboženstvím. Snaží se prosazovat vědecký přístup ke světu.
Dennett byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.
Český rozhlas – Vltava přinesl v rámci pořadu Reflexe rozhovor s francouzským filozofem Jacquesem Rancièrem na téma Černá skříňka na téma roboti a lidé. Pokusy o hledání současného světa – s nadhledem filozofickým i očima humanitních věd.
Nakladatelství OIKOYMENH připravilo dílo Proměna vnímání a zkušenost pravdy Maurice Merleau-Pontyho. Svazek zahrnuje dva Merleau-Pontyho texty ze sklonku r. 1951, jejichž původním účelem bylo představit jej přijímací komisi jako kandidáta na prestižní Collège de France. Texty obsahují propracované shrnutí Merleau-Pontyho prvních publikací (Struktura chování, Fenomenologie vnímání) i popis projektů, na nichž právě pracoval (Próza světa) a které plánoval (Viditelné a neviditelné), především však přehled problémů a témat, jimž se chtěl věnovat ve své výuce na Collège. Na rozdíl od naprosté většiny ostatních materiálů vydávaných po Merleau-Pontyho smrti tak texty ke kandidatuře představují filosofův myšlenkový projekt jako jednotnou stavbu, v níž je propojeno mnoho dílčích, na první pohled ne zcela souvisejících témat. Středobodem všech zamýšlených zkoumání tak je otázka, jak se tělesně-perceptivní život, jehož specifickou podobu Merleau-Ponty popsal ve svých prvních knihách, prodlužuje a proměňuje s nástupem kulturních nástrojů a řeči a vede ke „zkušenosti pravdy“, tj. k překročení naší dílčí situace v poznání. Jestliže fenomenologický rozbor vnímání ukázal, že vnímání není jen rudimentární podobou racionálního poznání, pak ani sama naše představa rozumu nemůže zůstat nezměněna, protože je třeba ještě provést analýzu konkrétních postupů, jimiž racionalita uchopuje skutečnost a dosahuje svých výsledků. Materiály, které vznikly během následujících deseti let Merleau-Pontyho působení na Collège de France, ukazují, že zbytek svého života věnoval naplňování a upřesňování právě takto formulovaného programu. Přeložil Jan Halák. (zdroj)
Nová publikace nakladatelství Filosofia – Karel Thein – Aristotelés o lidské přirozenosti. Od myšlení k anatomii. Kniha představuje Aristotelovo pojetí člověka s důrazem na jeho biologický rámec. Jejím východiskem je Aristotelovo vysvětlení způsobu, jímž anatomie a fyziologie podmiňují způsob života každé živé bytosti. Zvláštnost člověka spočívá v tom, že pouze lidská bytost není předurčena k určitému počtu vymezených úkonů, ale vybavena tělem, které umožňuje téměř neomezený počet činností včetně těch, které se promítají do složitého politického života. Orientace v této mnohosti je možná díky myšlení, které však samo závisí na tělesné stavbě: specifická teplota krve, na ni vázaná činnost srdce a z obojího vyrůstající lidská postava jsou podle Aristotela podmínkami našeho myšlení a zvažování různých budoucích situací. Kromě podrobného výkladu, jenž vede od fyziologie přes vnímání a představování až k rozumu, jemuž má tělesná stavba sloužit, nabízí kniha též srovnání s chápáním lidské přirozenosti u starších myslitelů včetně Platóna. Cílem je ukázat, proč právě u Aristotela přestává být člověk „malým světem“ a stává se jedinečnou bytostí, současně zakotvenou v živočišné říši a přerůstající její přirozené meze.
Univerzita Pardubice, resp. Centre for Ethics as Study in Human Value pořádá u příležitosti začátku své činnosti workshop nazvaný „Situating the Human“. Termín: 26-28.9. Místo konání: Nám. Čs. legií 565, Pardubice. Jazykem workshopu je angličtina.
Program workshopu:
Fredric Jameson je jedním z nejvýznamnějších současných autorů postmoderní filosofie. Na této stránce najdete stručný článek o jeho díle a zároveň i PDF verze většiny jeho knih ke stažení zdarma.
Potřebujete rychle napsat esej nebo z postmoderní filosofie? Není třeba se příliš namáhat Andrew C. Bulhak naprogramoval software, který tak učiní za Vás. Program využívá principů generativních gramatik – detailní popis najdete v autorově článku “On the Simulation of Postmodernism and Mental Debility Using Recursive Transition Networks“. S generováním vlastních esejí můžete začít tímto odkazem.